Pár slov o květině
Stála nahá v koupelně a mechanickými pohyby si rozčesávala vlasy. V zrcadle proti ní se odrážela její bledá tvář, ale ona ji neviděla. Plně ji zaměstnávaly vzpomínky.
Uklouzla na schodech a zlomila si nohu. Celá skupina prváků se zastavila a přes zábradlí se naklonila její sestra s vyleštěným prefektským odznakem na hrudi. "Jsi v pořádku?"
"Mám něco s nohou," odpověděla jí plačtivě.
Její sestra tlumeně zaklela a chystala se k ní sejít, když se ozvalo: "Odveď tu bandu na kolej, já se o ní postarám." Byl to druhý z dvojice prefektů. Její sestra bez váhání kývla a odvedla ostatní prváky pryč. On ji vzal do náruče a odnesl na ošetřovnu. Nebála se. Znala ho. Patřil mezi přátele její sestry a i jejich rodiče se znali. Párkrát u nich byl na návštěvě. Choval se k ní vždy laskavě, třebaže s určitým vnitřním pobavením, které vzbuzují malé děti u starších. Nikdy ji nepopichoval, což se bohužel nedalo říct o všech přátelích její sestry. Už tehdy si zakládal na svém uhlazeném chování.
Odložila hřeben, vyšla z koupelny do svého pokoje, vzala z postele bílé prádlo a oblékala si ho stejně bezmyšlenkovitě, jako se předtím česala.
Tohle příjemné chování k ní si udržel, jen vnitřní pobavení a dětskou zamilovanost do prince vystřídal vzájemný respekt. Byla výborná čarodějka teoretička, on výborný čaroděj praktik. Oba uznávali schopnosti toho druhého v oblasti, která jim moc nešla. Dokonce mu vymyslela několik kouzel. Ona sama z nich zvládla jen jedno, ale znala postupy a věděla, na čem stojí účinky, což zase nevěděl on, ale zato se mu všechna zaklínadla podařila na první pokus. Pochopitelně se už nevídali ve škole, odkud po třech letech odešel s velmi slušnými výsledky z OVCE, ale jen sporadicky o prázdninách u nich doma, kde byl vždy vítaným hostem.
Téměř neslyšně dovnitř vklouzla její matka. "Pomůžu ti s účesem a oblékáním," usmála se na ni povzbudivě.
Žádostí o ruku ji dost překvapil. "Jak bych mohla odmítnou člověka, který mi před deseti lety dal tak nádherného medvídka," pokusila se o vtip hned, jak se vzpamatovala. "Jen mi řekni," zahleděla se mu pevně do očí, už dávno nebyla tou vyděšenou malou holkou: " proč zrovna já? Vždycky se na tebe lepily holky z těch nejlepších rodin, proč zrovna já? A nemluv o lásce, i kdybys mě miloval, stojíš moc pevně nohama na zemi na to, abys nechal své city rozhodovat o tak důležitém životním kroku."
"Ty jsi přece taky z nejlepší rodiny, to zaprvé. A zadruhé nevím, jestli tě miluju nebo ne, ale rád tě mám. Vybral jsem si tě, protože máš mozek, ale nemusíš si nic dokazovat. A protože si tě vážím. A protože jsi dost špatná v praktické magii. Nastávají těžké časy. Já tě ochráním."
Nebylo proč se rozmýšlet. O hodinu později ohlásili svým nadšeným rodinám své zasnoubení.
"Mami?" zeptala se tiše a pohlédla do zrcadla nad toaletním stolkem, jak jí právě matka hůlkou vytváří umnou loknu.
"Ano, zlato?"
"Řekni mi popravdě, myslíš, že dělám dobře?"
"A co si myslíš ty?"
"Mám ho ráda, ale nemiluju ho."
"Na to jsem se neptala. Když se podíváš kolem sebe, myslíš, že dobré manželství zajistí láska? Podívej se na svou sestru, tvrdohlavě si v poblouznění vzala toho blbce a dnes lituje a to to nejsou ani čtyři roky. O tvé druhé sestře raději ani nemluvím. A podívej se na mě a otce. Nám sňatek domluvili rodiče a jsme ukázkou vzorného manželství."
"Měla bych být štěstím bez sebe. Beru si hezkého bohatého muže z výborné rodiny, inteligentního, který si mě váží a s kterým si rozumíme. Ale..."
"Ale?"
"Ale teď mám z toho divný pocit. Jako by mi něco říkalo, abych tu svatbu zrušila."
"Nesmysl, drahoušku, tak si připadá každá nevěsta. To já se ve svůj svatební den zamkla v koupelně a tři hodiny mě odtamtud nemohli dostat. Však mi to taky tvůj otec dodnes s úsměvem připomíná," řekla ta drobná žena laskavě.
"Skutečně?" Trochu ožila.
"Skutečně," potvrdila jí matka a dopla šaty. Už zbývaly jen šperky a závoj. "Už si myslíš, že děláš dobře?"
"Ano."
"Tak já taky," usmála se na ni matka a krátce se s dcerou objala.
*****
Z vlastní svatby si pamatovala jen útržky. Manželský slib... první manželský polibek, vlastně úplně první polibek... první manželský tanec... gratulace... dary... a pak už jí všechno splývalo až do chvíle, kdy polonahá stála vedle nádherné prastaré manželské postele a vedle stál její téměř nahý manžel.
Tímhle okamžikem se ji sestra snažila vyděsit, ale ona dobře poznala, že si převážnou část vymýšlí. A kromě toho jí matka všechno vysvětlila, když přišla do puberty. Přesto byla teď hrozně nervózní.
Její manžel jí zajel rukama do plavých vlasů a přitáhl si její obličej blíž, aby jí uštědřil polibek, po kterém se roztřásla nikoli nervozitou. Pak se trochu odtáhl a povzbudivě se na ni usmál. "Neboj se, neublížím ti. Slibuju."
*****
O dost později si leželi v posteli v náručí a usmívali se do tmy.
"Děkuju," zamumlala ospale. "Děkuju, že jsi ten slib splnil." A pak se její dech zpomalil a oddychování prohloubilo. Její manžel se ještě chvíli usmíval do tmy a pak ji políbil na čelo.
"Tobě nikdy neublížím, Narcisso."
Komentáře
Přehled komentářů
tak jsem si to přečet. Moc pěkná jednorázovka a vlastně podporuje jeden z důvodů, který jsem si z knih domýšlel, proč se Malfoyovi přidali k Voldymu.
jen bych chtěl upozornit na pár chybiček v textu:
...pobavením, které vzbuzují malé... - tady by asi lépe sedělo slovo který než které
...bezmyšlenkovitě, jako se předtím česala. - tady asi místo jako spíš jak, ale s pár lidmi se nemůžem shodnout. Asi to záleží na způsobu vyjadřování.
...o vtip hned... - tady tu čárku zmiňovat nebudu po slově vtip
...dnes lituje a to to nejsou ani čtyři roky. - zde určitě chybí slůvko spolu, manželé nebo po svatbě. Připadně je tam jedno TO navíc. (můj dojem).
Mám otázku. Spousta žen mluví (když už je člověk k tomu donutí), že jejich první soulož (aspoň jsem z povídky pochopil, že to byla její první) byla bolestivá. Tak jak mohl splnit tento slib?
Re: pěkná
(Luna, 17. 4. 2012 16:47)
Děkuji za komentář, výhrady vezmu postupně.
Které je naprosto správně. To pobavení jako to stavení, KTERÉ stojí u silnice. Který je tudíž nespisovné.
"..., jako se předtím česala" je zkratkovitá věta. Celá by zněla "jako když se předtím česala". O vhodnosti použití "jak" v této situaci mám upřímné pochybnosti.
Máš pravdu, čárka tu má být, ale o slovo vedle, než si myslíš :-P
"To" tam navíc není. Je to jen hovorové výplňkové slovíčko. Nikdy neříkáš věty, kde jsou dvě "to" za sebou?
Jaktože se tady poslední dobou pořád řeší něco ohledně sexu, když píšu povídky přístupné nezletilým? :-D
Ve skutečnosti to zdaleka nebolí každou, stejně jako všechny nekrvácí, některé ani panenskou blánu od narození nemají. Každopádně záleží na hodně věcech, například hladině alkoholu obou partnerů, zkušenostech a sobectvím či nesobectvím partnera, vzrušením ženy, nebo jestli je z ní naopak vyděšený sevřený uzlíček nervů...
Pokud jsou všechny tyhle věci dobré, nebolí to vůbec, nebo jen trošku a jen chvíli, pak už je to dobrý (tohle alespoň vím zas já od svých kamarádek).
Neublížil jí, protože to není debil, který by se hnal jen za svým uspokojením, měl už dostatečné zkušenosti, aby věděl, co má dělat tak, aby se jí to líbilo, místo aby z toho udělal noc hrůz.
Jak to podrobně probíhalo jsem nikdy nepřemýšlela, psala jsem to, když mi bylo nějakých třináct čtrnáct, a to mi záleželo na jiných věcech, než představách sexu manželů Malfoyových :-D
Re: Re: pěkná
(Snake, 17. 4. 2012 20:16)
určitě se nebudu hádat o to slovíčko JAK, jak jsem psal s mám pochyby mezi jak a jako.
máš pravdu i s tím které.
ne čárku jsem vložil správně, protože věta ...hned jak se vzpamatovala. je věta vedlejší upřesňovací a věta pokusila se o vtip hned nemůže tím slovem na tomto místě být větou jednoduchou, při rozkladu souvětí na věty jednoduché.
nejsem žena takže vím jen to co mí řeknou.
Nádherné
(Peggy, 12. 4. 2008 10:10)Tak tahle jednorázovka mi vyrazila dech...Naprosto super, skvělé, dokonalé - ani nevím, jak tě ještě víc pochválit. Je to vážně nádherné!
pěkná
(Snake, 16. 4. 2012 20:15)